Architekt Pavel Janák - jeho první tvůrčí období (1910-1914)
- závěr

     I. sv. válka rozrušila a zničila mnohé. Ukázala rozpory, k nimž dospěla společnost. Z rozporů vyklíčil též mocný levicový proud, který zanechává nesmazatelné stopy i v poválečné architektuře. Nikdy však Janák nesledoval nové "levicové" tendence funkcionální a konstruktivní.
     Janák vždy prosazoval vytříbené plastické dekorativní prvky spolu s uplatňováním plošného a barevného detailu. V jednoduchých formách kombinace pravoúhlého a kulového viděl navázání na způsob vesnické architektonické výzdoby pro dělnické kolonie i monumentální průčelí, jež by vystihlo představu pozdního středověku a rané renesance italské (např. pro pojišťovnu Riunione Adriatica), aniž by použil jediného skutečně historického detailu.
     Největším oceněním pro něj bylo, když se pro své dílo v oboru ochrany památek a pro svou lásku k historickému odkazu minulosti stal v roce 1936 po Plečnikovi architektem Pražského hradu.