Architekt Pavel Janák - jeho první tvůrčí období (1910-1914)
- Klub Za Starou Prahu

     Janák byl jedním z buditelů sdružení od r. 1905 v Klubu za Starou Prahu, jímž patří zásluha, že byla uchována Praha v těžce zkoušených částech města, tvořících dodnes jeho podstatu. Janák vzpomíná, že Klub byl v prvních letech jen hrstkou burcujících proti přesile městských rozhodujících činitelů a držitelů moci a proti netečné mase obyvatelstva. Roku 1910 byl Janák pověřen redakcí Věstníku. To mu dalo možnost bojovat nejen perem, ale spolu s Hofmanem a Chocholem po vytvoření klubovního projekčního ateliéru vytvářeli i záchranné technické protinávrhy - většinou zamítané technickými odborníky.
    Janák se adaptacemi památek zabýval celý život, byl nejen významným praktikem, ale i teoretikem památkové péče. Jádrem této činnosti byla především otázka regulačních plánů. Projekty Klubu vznikaly většinou jako přímé odpovědi na nevhodné regulační návrhy městských úřadů, které nebraly na zřetel památkové hodnoty starého města a pod falešným heslem pokroku ničily vše staré. Janák se snažil svými protinávrhy ukázat, že lze zachovat starobylý ráz a přitom městský organismus dále rozvíjet podle potřeb nové doby.